close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Na všechny fotografie z galerie a fotogalerie jsou uplatněna autorská práva. Bez mého svolení nekopirovat!!!

Finština-gramatika

29. července 2007 v 16:08 | Sharka |  Finština

Změny kmenových souhlásek

Třebaže pádové přípony jsou ve finštině téměř vždy stejné pro jakékoli slovo, ke změnám dochází ve skupině souhlásek před nimi. Změna kmenové souhlásky probíhá mezi souhláskami silného a slabého stupně. Změny jsou poměrně pravidelné, takže i přes jejich větší množství a fakt, že se stupeň mění oběma směry, jsou poměrně lehce zvládnutelné.
Příklady:
  • siltasillalla (lt - ll) - "most" › "na mostě"
  • ikäiässä (k - mizí) - "věk" › "ve věku"
  • tahtoatahdon (t - d) - "chtít" › "chci"

Intonace a přízvuk

Intonace věty je většinou klesající, a to i v případě některých, takzvaných ano-ne otázek.
Přízvuk je vždy na první slabice slova, podobně jako v češtině. Slabý přízvuk lze vypozorovat také na třetí slabice.

Ano-ne otázka

Finština má zvláštní příponu -ko a její přední variantu -kö, kterou přikládá ke slovům, na které se ptá otázka, na níž je možno odpovědět buď "ano", nebo "ne". Koncovka se nepřikládá v jiných otázkách. Ano-ne otázka má klesající intonaci podobně jako oznamovací věta.
Příklad:
  • Onko hän kotona? - "Je doma?"
  • Missä on kukka? - "Kde je kytka?"

Další přípony

Kromě přípony -ko má finština mnoho dalších přípon. Níže jsou speciálně zmíněny přivlastňovací přípony. Vedle nich se ve finštině můžeme setkat s příponou -kin vyjadřující české slovo "také" nebo -kaan, která je překládána jako slovo "ani". Přípona -han má několik různých významů, jeden z nich zhruba odpovídá české příponě "-pak", v jiném případě přípona zdůrazňuje řečnickou otázku.
Příklad:
  • autokin - "i auto"
  • minäkään - "ani já"
  • Missähän? - "Kdepak?"
  • Voinkohan? - "Mohu?" (řečnická otázka)

Nomina (jména)

Nomina jsou ve finštině podstatná jména, přídavná jména zájmena a číslovky

Členy

Ve finštině se na rozdíl od některých jiných, například západoevropských, jazyků nepoužívají u žádných nomin členy.

Rody

Ve finštině se nerozlišují rody. Například z korespondence tedy nejde poznat, zda je pisatelem muž či žena. Dokonce i osobní zájmeno ve třetí osobě hän je společné pro "on", "ona" i "ono".

Skloňování

Skloňování je společné pro všechna nomina. V některých publikacích se uvádí, že existuje pouze jeden společný vzor, jiné používají systém vzorů rozsáhlý zhruba stejně jako má čeština. Jeden z nich sestává z následujících vzorů:
  1. maa ("země")
  2. talo ("dům")
  3. bussi ("autobus")
  4. ovi ("dveře")
  5. kieli ("jazyk")
  6. käsi ("ruka")
  7. huone ("pokoj, místnost")
  8. nainen ("žena")
  9. sairas ("nemocný")
  10. salaisuus ("tajemství")
  11. vastaus ("odpověď")
  12. avain ("klíč")
Kromě těchto vzorů existuje ještě několik méně užívaných vzorů, například kaunis ("krásný"), a několik desítek nepravidelných slov, třeba lapsi ("dítě") či veli ("bratr").
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama