MATURITA
ČESKÝ JAZYK
- literatura-littera(písmo)
- Literatura je jazykový projev, který je zaznamenán do knih, písemně na papír.
- Knihtisk-Gutenberg
- odborná (technická)- používá jednoznačná pojmenování-termíny,slova-termologie
- umělecká (krásná)- používá obrazná pojmenování-nepřímo něco říkáme…př:metafora
Literární druhy: lyrika- (po)city, nálada,neobsahuje děj(Žáček,Mácha)
epika- má děj(Odyssea,Walker)
drama(divadlo)- text k předvádění děje,reálný kontakt mezi divákem a hercem
Obrazná pojmenování=TROPY
Metafora- vnější znaky(tvar,barva,funkce)
Metonymie- vnitřní vztah
Metalepse- druh metonymie, kdy dochází k záměně příčiny a účinku původce děje dějem(př. Hudba nepřijela,kotlík vře,..)
Epiteton- básnický přívlastek,oživuje
Synegnota- druh metonymie, kdy celek nazýváme jeho částí(př: člověk-ty hlavo dubová)
Oxymóron- je obrazné vyjádření,kdy v jednom vyjádření spojíme 2 protiklady(př.bílá noc,květy zla,slunce vyšlo na západě)
Elipsa- je obrazné pojmenování,kdy vypouštíme slovo,které známe z kontextu(př: my o vlku a …, je šest,..
FIGURY- postavení v textu
1) anafora-opakuje se něco na začátku každého řádku
2) epifora- to samé,jen na konci
3) epanastrofa- čím to končí,tím začíná nový řádek
4) epizeuxis- to co je na začátku je i na konci
5) refrén- opakuje se ucelený text
Vše co se týká jazyka,kromě obrazného pojmenování je předmětem jazykového plánu umělecké literatury. Patří tam i zvuková stránka jazyka, kdy se zabíváme hláskami(zvuk.formou)
-eufonie (libozvučnost)-Máj-zpěvnost veršů,tetička se tetelí…
-kakofonie (nepříjemný)ratata bum,krá,krá..co se špatně vyslovuje
RÝM- je zvuková shoda slov,částí..
- střídavý (ABAB)
- obkročný (ABBA)
- sdružený (AABB)
- přerývaný (ABAC)-jen některé verše se rýmují ve více strofách
Tématický plán- dějem,prostředím,postavami
Námět- leží mimo příběh,vně příběhu,je vždy podmnožinou tématu
- konkrétní naplnění tématu
- formou obsahu
př: téma válečné= námět 2.svět.válka
téma škola=námět (výuka,zkoušení,..)
Děj-vše co se v příběhu odehrává
Fabule-vlastní příběh
Syžet-řazení dějových složek příběhu
Kompozice- epické texty
- chronologická- děj, tak jak se stal ve skutečnosti,logická návaznost
- retrospektivní- dějové složky jsou zpřeházené od děje co byl ve skutečnosti(detektivky-vraždy)
- paralelní- probíhají v ní minimálně 2 děje současně
- rámcová- děj probíhá jen v rámci(v omezení),na jednom místě,je omezen postavami
- řetězová- děje na sebe navazují (př: seriály)
- divadlo
- 1.fáze -expozice- uvedení do děje,divák se seznamuje s postavami,prostředím,
- 2.fáze- kolize zápletka-dochází ke komplikaci děje
- 3.fáze- krize- nejkritičtější místo děje, vyvrcholení z hlediska tématičnosti
- 4.fáze- peripetie=změna,,zvrat,neočekávaná východiska
- 5.fáze- závěr-happyend-šťastný konec
- tragedie- katastrofa
- Autoři se snaží dějové napětí oddálit řešením konfliktu. Děj napětí-falešná motivace=nesprávná stopa k rozuzlení
Postavy: hlavní, vedlejší a okrajové
Typizované-příznačné vlastnosti pro urč.společnost
Idealizované- vzájemná mystifikace,určitý záměr,nereálné vlastnosti, odreálnění(Herkules,Dracula,Golem,..)
ANTICKÁ LITERATURA
- je souhrnný název pro řecký a římský starověk
- většina památek-7.stol.n.l. = datace-do počát.Krista,ale některé liter.památky zasahují do dřívější doby
Časová přímka: