ANTIGEN-Ag
-látky, proti nimž může organismus vytvářet specifickou imunitní reakci. Základním předpokladem je jejich cizorodost. Jsou to látky většinou tělu "cizí", mohou to být však i látky tělu "vlastní"-autoantigeny. Pokud jsou vpraveny do organismu, stimulují tvorbu protilátek a vedou k senzibilizaci buněk. Molekula Ag musí mít určitou velikost, aby byla imunogenní.(schopna vyvolat tvorbu protilátek). Různé nízkomolekulární chemicky definované látky mohou být antigenními determinantami na "nosičských" makromolekulách (bílkoviny). Označují se jako hapteny. Hapteny samy o sobě jsou antigenní (reagují s protilátkou), ale ne imunogenní. Pokud se stanou součástí větších molekul, stanou se imunogenními. V alergologii se antigeny nazývají alergeny
-imunogennost antigenu-schopnost navodit specifickou imunitní reakci. (schopnost vyvolat tvorbu protilátek nebo senzibilizaci imunokompetentních buněk) Je závislá na vlastnostech antigenu.
-antigennost je obecnou vlastností antigenů- biomakromolekul. (schopnost reagovat s protilátkou) Jako antigeny se chovají proteiny, sacharidy i uměle připravené syntetické polymery.
-specifičnost antigenů je určena konfigurací jejich povrchu. Protilátky nereagují s celý antigenem, ale jen s malými částmi. Rozhodující oblasti se nazývají antigenní determinanty neboli epitopy. (5-8 aminokyselin) Různé nízkomolekulární chemicky definované látky mohou být antigenními determinantami na "nosičských" makromolekulách (bílkoviny). Označují se jako hapteny(např léky)
-z hlediska sérologického dělíme antigeny na :
· korpuskulární (velikost na úrovni buněk, bakterií, virů a jejich částí)
· nekorpuskulární (koloidní, rozpustné) -(velikost na úrovni makromolekul-toxiny, enzymy, extrakty apod.)
·
-xenoantigeny-pochází z jiného živočišného druhu
-aloantigeny-pochází od geneticky odlišného jedince stejného druhu
-autoantigeny-pochází z téhož individua