IMUNOLOGIE
-biologický vědní obor, který se zabývá fyziologickými, genetickými, buněčnými a molekulárními mechanismy reakce organismu na cizorodé makromolekuly, zvané antigeny.
-cílem fungování imunitního systému
-je úsilí organismu zachovat si své vlastní prostředí neporušené a stálé (homeostáza)
-imunitní reakce
- je projevem imunitního systému, který spolu se systémem hormonálním a nervovým patří k základním informačním systémům organismu.
-imunitní systém
-rozeznává "vlastní" od "cizího", bezpečné od nebezpečného.
Jeho úkolem
-je zajišťovat stálé složení a neporušenost molekulární stavby buněk, jejich povrchových membrán a jejich produktů, nacházejících se v tělních tekutinách. (homeostáza)
Buňky imunitního systému
-jsou rozptýleny ve všech orgánech a tkáních. Charakteristickou vlastností imunitního systému je paměť
-paměť
-znamená schopnost imunitního systému odpovídat na opakovaný styk s antigenem rychleji a intenzivněji. Může se však projevit i neodpovídavostí-imunologickou tolerancí
Buňky imunitního systému jsou rozptýleny ve všech orgánech a tkáních
-lékařská imunologie
-základní teoretický obor medicíny, zabývající se otázkami imunologické reaktivity a využívající poznatků a metod k objasnění fyziologických a patologických procesů v organismu, k diagnostice, terapii a prevenci chorob
-klinická imunologie
-praktický lékařský obor, uplatňující poznatky lékařské imunologie v diagnostice, monitorování , léčbě a prevenci chorob. (imunodeficitní stavy, autoimunita, malignity, alergie)
Součástí klin. imunologie je alergologie, která se zabývá chorobami, které jsou důsledkem hyperreaktivity organizmu na látky zevního prostředí
Členění imunologických mechanismů
-imunitu lze chápat jako funkční stav organismu, projevující se schopností reagovat na cizorodé antigeny, eliminovat je k udržení své neporušené jedinečnosti a tuto zkušenost si pamatovat
-podle způsobu poznávání cizorodého materiálu a reakce na něj a udržení tohoto poznání v paměti lze odlišit nespecifické a specifické projevy a složky imunitního systému
Nespecifické (vrozené, přirozené) imunitní mechanismy-evolučně starší
Je soubor nespecifických obranných mechanismů a schopností reagovat na antigenní podněty.
-vyskytují se u každého zdravého jedince
-nerozlišují antigeny podle jejich specifičnosti, reagují s jakýmkoliv Ag
-neexistuje u nich paměť, nejsou ovlivněny předchozím stykem s dotyčným materiálem (profesionální fagocyty, přirození zabíječi-NK buňky, komplementový systém, proteiny akutní fáze zánětu, lysozym)
Reagují rychle, řádově v minutách
Imunitní reakce má dvě formy
· buněčnou
· humorální
Specifická imunitní reakce
-evolučně mladší
-zahrnuje mechanismy získané, adaptační
-jsou namířeny vždy proti konkrétnímu antigenu (proto specifické)
-vyvíjí se až po kontaktu s cizorodým materiálem (adaptace)
Reagují pomaleji, řádově dny, týdny
-styk s tímto materiálem je provázen vytvořením imunologické paměti
vytvoření trvá řádově dny až týdny
Imunitní reakce má dvě formy:
· humorální (protilátky)
· buněčnou(hlavně T lymfocyty)
FYZIOLOGICKÉ OBRANNÉ BARIÉRY
-prvním stupněm imunitní reakce jsou tzv. "fyziologické bariéry"
· mechanické (řasinky, proud moči, vzduchu apod)
· chemické (pH, lysozym, pepsin…)
· mikrobiální (nepatogenní mikroflóra)
- nemají imunologickou povahu
- jsou určovány histologickými parametry a anatomickým uložením orgánů
kůže + sliznice
-je pro ně typická snadná obnovitelnost (olupování)
(mikrob nemá dost času na to, aby účinně adheroval a pronikl do hlubších částí těla)
-epitelové povrchy jsou účinně chráněny např.řasinkamia jsou pokryty složitými chemickými strukturami, které brání interakci mikroorganismů s epitelovými buňkami
-významnou složkou obrany vnějších povrchů zajišťujísekreční protilátky
-Imunitní reaktivitana sliznicích je modulována směrem k "neodpovídavosti"
(důvodem je extrémní expozice mikrobiálním a potravinovým antigenům)
-významnou složkou jespolečenství mikroorganismů, které se na sliznicích a kůži vyskytují a svou přítomností brání negativnímu působení patogenů
(vagina-lactobacilus, kůže-Propionibacterium, střevo-E. coli, apod.)
-slizniční a kožní plochy lze považovat za rozsahem největší imunologické orgány a významným způsobem ovlivňují celkovou imunologickou aktivitu jedince
(lysozym, kyselé pH, pepsin, mastné kyseliny, antibakteriální peptidy)