Metabolismus:
- v žaludku probíhá denaturace bílkovin pomocí HCl → další enzymatické pohody probíhají
ve střevě
- rozštěpí se na AK
- bílkoviny štěpí proteázy
- 2 druhy: endopeptidázy - štěpí uvnitř molekuly
- exopeptidázy - štěpí na kraji molekuly
• karboxypeptidázy - odštěpí karboxyl
• aminopeptidázy - odštěpí NH2
- vlastní metabolismus AK:
- každá AK má svůj vlastní metabolismus
- AK můžeme rozdělit:
§ glukogenní
§ ketogenní
§ glukogenní i ketogenní
§ glukogenní - vzniká z nich pyruvát → vstoupí do citrátového cyklu
→ může se použít na výstavbu glukózy (glukoneogeneze - vznik glukózy
z necukerných složek)
§ ketogenní - vznikají 1 nebo 2 uhlíkaté zbytky, které slouží k výstavbě MK
§ gluko i ketogenní - z 1 AK může vzniknout AK nebo MK
- konečný produkt metabolismu bílkovin je amoniak
- toxický → udělá si z něj močovinu → močovinový cyklus (malý Krebsův cyklus,
ornitinový cyklus)
- stanovení bílkovin:
• stanovení celkové bílkoviny
- TP (total protein)
- normální hodnoty: 62 -82 mg
- změny koncentrace doprovázejí vážné poruchy
- nízké hodnoty - při vyšší hladině vody
- udržuje osmotický tlak
• Kjeldahlova metoda
• Biuretova metoda
- nejběžnější metoda
- močovina se zahřívá → vzniká biuret
- princip: látky, které mají v molekule alespoň 2 peptidové vazby tvoří s biuretem
modrofialový komplex
- měří se na fotometru
- metoda není specifická (reagují i peptidy)
- používá se stále, má je jednu nevýhodu → nemůžeme měřit nízké
koncentrace (likvor, moč)
• vazba na barviva
- máme určité množství biologického materiálu → přidáme známé množství barvičky
→ barva obarví bílkovinu → vysrážíme → barevný sediment → barvu, která zbyde
v supernatantu změříme fotometricky
- čím vyšší absorbance → tím méně bílkoviny
• přímá fotometrie
- měří se přímo absorbance při 280 nm
- není specifická → závislá na přítomnosti některých AK (thyrosin, triptofan,
fenylalanin)
- obsah je v různých bílkovinách různý
• elektroforéza:
- frakce bílkovin
- bílkoviny - různé složení, funkce - podle toho určíme nemoci
- rozdělujeme bílkoviny podle pohyblivosti (i velikosti) v poli stejnosměrného proudu
- bílkoviny - amfotermní charakter → když převáží kysellé pH → chovají se jako zásady (pufr - zásaditý, bílkoviny mají kladný náboj → putují ke katodě)
- bílkoviny na nosiči - ELFO na papíře (papír - základ)
- nepoužívá se (trvá dlouho)
- přesná
- bílkoviny obarvíme (amidočerní) → obarví se všechno, proto musíme pozadí odbarvit (v několika lázních)
→ skvrny vystřihneme v dáme do zkumavky → vylouhujeme
- také se používá polyakril amidový gel, acetát celolóza
- stejné provedení - dělení trvá asi 30 minut (gel se musí navlhčit)
- bílkoviny - obarvit → odbarvit pozadí → denzitometrie (gel - přes fotobuňku)
- výsledek - v % (potřebujeme g - stanovíme celkovou bílkovinu)
- 5 frakcí: - nejvíce - albuminu 50%
- globulinu - α1 5%
- α2 10%
- β 15%
- γ 20%
- obsahují ještě další části: