Metabolismus:
- v žaludku probíhá denaturace bílkovin pomocí HCl → další enzymatické pohody probíhají ve střevě
- rozštěpí se na AK
- bílkoviny štěpí proteázy
- 2 druhy: - endopeptidázy - štěpí uvnitř molekuly
- exopeptidázy - štěpí na kraji molekuly
• karboxypeptidázy - odštěpí karboxyl
• aminopeptidázy - odštěpí NH2
- vlastní metabolismus AK:
- každá AK má svůj vlastní metabolismus
- AK můžeme rozdělit:
- glukogenní - vzniká z nich pyruvát → vstoupí do citrátového cyklu
→ může se použít na výstavbu glukózy (glukoneogeneze - vznik glukózy z necukerných složek)
- ketogenní - vznikají 1 nebo 2 uhlíkaté zbytky, které slouží
k výstavbě MK
- glukogenní i ketogenní - z 1 AK může vzniknout AK nebo MK
- konečný produkt metabolismu bílkovin je amoniak
- toxický amoniak → udělá si z něj močovinu → močovinový cyklus (malý Krebsův cyklus, ornitinový cyklus)
- stanovení bílkovin:
• stanovení celkové bílkoviny
- TP (total protein)
- normální hodnoty: 62 - 82 mg
- změny koncentrace doprovázejí vážné poruchy
- nízké hodnoty - při vyšší hladině H2O
- udržuje osmotický tlak
• Kjeldahlova metoda
• Biuretova metoda
- nejběžnější metoda
- močovina se zahřívá → vzniká biuret
- princip: látky, které mají v molekule alespoň 2 peptidové vazby tvoří s biuretem
modrofialový komplex
- měří se na fotometru
- metoda není specifická (reagují i peptidy)
- používá se stále, má je jednu nevýhodu → nemůžeme měřit nízké
koncentrace (likvor, moč)
• vazba na barviva
- máme určité množství biologického materiálu → přidáme známé množství barvičky
→ barva obarví bílkovinu → vysrážíme → barevný sediment → barvu, která zbyde v supernatantu změříme fotometricky
- čím vyšší absorbance → tím méně bílkoviny
• přímá fotometrie
- měří se přímo absorbance při 280 nm
- není specifická → závislá na přítomnosti některých AK (thyrosin, triptofan,
fenylalanin)
- obsah je v různých bílkovinách různý
• elektroforéza:
- frakce bílkovin
- bílkoviny - různé složení, funkce - podle toho určíme nemoci
- rozdělujeme bílkoviny podle pohyblivosti (i velikosti) v poli stejnosměrného proudu
- bílkoviny - amfotermní charakter → když převáží kysellé pH → chovají se jako zásady (pufr - zásaditý, bílkoviny mají kladný náboj → putují ke katodě)
- bílkoviny na nosiči - ELFO na papíře (papír - základ)
- nepoužívá se (trvá dlouho)
- přesná
- bílkoviny obarvíme (amidočerní) → obarví se všechno, proto musíme pozadí odbarvit (v několika lázních)
→ skvrny vystřihneme v dáme do zkumavky → vylouhujeme
- také se používá polyakril amidový gel, acetát celolóza
- stejné provedení - dělení trvá asi 30 minut (gel se musí navlhčit)
- bílkoviny - obarvit → odbarvit pozadí → denzitometrie (gel - přes fotobuňku)
- výsledek - v % (potřebujeme g - stanovíme celkovou bílkovinu)
- 5 frakcí: - nejvíce - albuminu 50%
- globulinu - α1 5%
- α2 10%
- β 15%
- γ 20%
- obsahují ještě další části:
- α2 globuliny
• α2 makroglobulin
- inhibitor endoproteáz (chymotrypsin, trypsin)
- zvýšená hladina u poruchy ledvin (velká molekula → špatně proniká glomerulem)
- snížená hladina u akutní pankreatitidy
• haptoglobin
- 4 řetězce
- můžeme rozlišit pouze ve škrobovém gelu
- nemá klinický význam, ale využívá se u určování otcovství (paternity)
ceruloplazmin
- Wilsonova choroba
• feritin
- zvýšená hladina: u některých leukémií a u nádorů
- odráží zásobu železa ve tkáních
- β globuliny
• transferin
- transportní forma železa
- pouze 1/3 je nasycena železem, zbytek je volný
- zvýšená hladina: snížené množství Fe
- snížená hladina: zvýšené množství Fe (může poškodit mozek)
• hemapexin
- váže hem
- snížený u hemolytické anémie
- zvýšený u akutních stavů
• C3 a C4 komplement
- γ globuliny (imunoglobuliny)
• IGG ( největší množství), IGM, IGA, IGD, IGE
- akutní záněty - zmnožené α2 globuliny, později i γ globuliny
- chronické (odeznívající) záněty - zvýšená α frakce; snížený albumin
- cirhóza - snížený albumin, zvýšené všechny globuliny
- u leukémií - zvýšená γ frakce
- elektroforéza:
- nízké množství bílkovin v likvoru a v moči → musíme zahustit nebo použijeme agarosový
gel s přídavkem SDS (sodium dodecil sulfát) → bílkoviny se dělí podle své molekulové
hustoty → nemusíme zahušťovat
- dělá se také kapilární elektroforéza → ředí se
- stanovují se citráty v moči u pacientů s podezřením na močové kameny
- drahé (kapilára jen na jedno použití)
- α2 globuliny
• α2 makroglobulin
- inhibitor endoproteáz (chymotrypsin, trypsin)
- zvýšená hladina u poruchy ledvin (velká molekula → špatně proniká glomerulem)
- snížená hladina u akutní pankreatitidy
• haptoglobin
- 4 řetězce
- můžeme rozlišit pouze ve škrobovém gelu
- nemá klinický význam, ale využívá se u určování otcovství (paternity)
ceruloplazmin
- Wilsonova choroba
• feritin
- zvýšená hladina: u některých leukémií a u nádorů
- odráží zásobu železa ve tkáních
- β globuliny
• transferin
- transportní forma železa
- pouze 1/3 je nasycena železem, zbytek je volný
- zvýšená hladina: snížené množství Fe
- snížená hladina: zvýšené množství Fe (může poškodit mozek)
• hemapexin
- váže hem
- snížený u hemolytické anémie
- zvýšený u akutních stavů
• C3 a C4 komplement
- γ globuliny (imunoglobuliny)
• IGG ( největší množství), IGM, IGA, IGD, IGE
- akutní záněty - zmnožené α2 globuliny, později i γ globuliny
- chronické (odeznívající) záněty - zvýšená α frakce; snížený albumin
- cirhóza - snížený albumin, zvýšené všechny globuliny
- u leukémií - zvýšená γ frakce
- elektroforéza:
- nízké množství bílkovin v likvoru a v moči → musíme zahustit nebo použijeme agarosový
gel s přídavkem SDS (sodium dodecil sulfát) → bílkoviny se dělí podle své molekulové
hustoty → nemusíme zahušťovat
- dělá se také kapilární elektroforéza → ředí se
- stanovují se citráty v moči u pacientů s podezřením na močové kameny
- drahé (kapilára jen na jedno použití)