LEV NIKOLAJEVIČ TOLSTOJ
ĎÁBEL
autor: *1828 a zemřel 1910
-ruský prozaik a dramatik, publicista, pedagog a myslitel
údaje o knize: z ruského originálu-Sobranije sočiněnij-přeložil Jaroslav Hulák,vydalo Lidové nakladatelství, Praha 1, jako svou 1269.publikaci v roce 1969
hlavní postavy: Jevgenij Irtěněv, Líza Anněnská
vedlejší postavy: Stěpanida, Marja Pavlovna, Varvara Alexejevna
okrajové postavy: Danilko, Vasilij Nikolajevič, Anna Prochovovna, doktor, Sidor Pečnikov
děj:
Příběh vypráví o mladém statkáři Jevgeniju Irtěněvovi, který se přestěhoval za matkou na dědinu, když mu zemřel otec. Ve městě rád střídal milenky, ale po odstěhování na ves si nemohl vybírat a nechtěl si nic začínat. Po čase mu však ženy chyběly a tak poprosil hajného Danilka, aby mu nějakou sehnal. Druhý den se sešel Jevgenij se Stěpanido, mladou a vysmátou ženou, která měla manžela pracujícího mimo ves. Takových schůzek bylo hodně, ale mezi tím si Jevgenij hledal nevěstu. Po zasnoubení s mladou Lízou Anněnskou vztah Jevgenije a Stěpanidy skončil. Líza byla naivní žena a velmi žárlila. První těhotenství skončilo potratem ,ale brzy na to Líza otěhotněla znovu. V této době si Líza zavolala do domu na výpomoc pár žen, mezi nimi i Stěpanidu. Když ji tu Jevgenij uviděl, vrátili se mu všechny vzpomínky a snažil se na ni zapomenout, ale byl jí okouzlen a stále ho přitahovala. Bál se, že se mezi nimi opět něco stane, a tak odjel na pár dní s rodinou na Krym. Zde se Líze narodila holčička. Po čase se vrátili domů a Jevgenij si myslel, že na Stěpanidu už nepomyslí. Při dalším jejich setkání zjistil, že tomu tak není. Jevgenij se rozhodl, že musí něco udělat. Nemohl dopustit,aby se o nich dozvěděla Líza. Hodně přemýšlel…zda zabít Lízu či Stěpanidu. Obě dvě miloval a nedokázal se rozhodnout. Nakonec zabíjí revolverem sám sebe a nechává obě milované ženy žít.
citát:
……….."jestliže byl Jevgenij duševně nemocný, jsou duševně nemocní všichni lidé, a nejvíce duševně nemocní jsou bezpochyby ti, kteří vidí u jiných příznaky pomatenosti, které u sebe nevidí."
vlastní hodnoceni:
Tato povídka se mi velmi líbila a dobře se četla. I přesto, že hlavní hrdina spáchal sebevraždu, v některých vydáních této povídky je závěr jiný. Jevgenij zastřelí Stěpanidu a jde do vězení. Pak se vrací z vazby jako alkoholik.
Na hlavním hrdinovi se mi líbilo, že se nakonec rozhodl rozumem a ne srdcem, i když to mělo pro něj nešťastný konec.
Autor zde zachytil snad všechny vrstvy společnosti. Postavami jsou většinou obyčejní lidé, kteří řeší obyčejné problémy. Myslím, že toto dílo je realistické, protože zápletku a jiné situace v této povídce může zažít každý z nás i dnes. Já jsem se celkem vžila do hlavního hrdiny i přesto, že sem nic takového nezažila, ale člověk mi blízký ano. Jen bych si sama určitě vybrala jiný konec. Zoufalství, které prožívá Jevgenij asi prožil nebo prožije každý z nás. Podle mně pak záleží na samotné osobnosti a vůli neukončovat takové situace sebevraždou či vraždou. I když pro někoho může být takové řešení jediným východiskem-cestou k vysvobození.