KRAJINA
Reliéf
Ukrajina se rozkládá na jihozápadě Středoevropské roviny. 95 % jejího území má rovinný charakter. Na západě se vyvyšují Ukrajinské Karpaty a na úplném jihu země Krymské hory.
Pohoří
Pohoří činí 5% území Ukrajiny(Karpatské hory a Krymské hory).
Východní Karpaty jsou částí velkého Alpsko-Karpatského horského systému. Jsou to mladé, středně vysoké hory, které byly vytvořeny v průběhu alpského vrásnění. Jejich výška se pohybuje od 1200 do 1600 metrů. Hory jsou tvořeny několika paralelními pásmy, které se táhnou ze severozápadu na jihovýchod v délce 270km. Horská pásma na východě se jmenují Vnější Karpaty.
Nejvyšší část Ukrajinských Karpat je masív Černomoří s několika vrcholy, jenž dosahují výšky nad 2000 metrů. Zde se nachází nejvyšší vrchol Ukrajiny-Hoverla( 2061m)
Karpatské hory:
Karpatský horský systém je zvláštní také tím, že na jeho území se zachovaly unikátní pralesy. Samotné hory představují "majáky" bez skalních výstupů horských vrcholů-horské doliny pokryté alpskými trávníky.
V Karpatských horách najdeme borovici horskou, která roste na hoře Pop Ivan ve výšce nad 2000 metrů. Nejvyšší strom Karpat -modřín evropský (54m), jenž nalezneme nedaleko Rachova a nejnižší - vrbu tupolistou (do 15 cm) na sklonech hory Blyznycja. Na jaře, nedaleko od Chustu, je možné spatřit dolinu narcisů.
V horských masivech se před mnoha tisíci lety vytvořily krasové jeskyně a naleziště s ložisky kamenné soli. Nad nalezišti se rozkládají solná jezera, která jsou svými vlastnostmi podobná Mrtvému moři v Izraeli.
Krymské hory:
Rozkládají se na krajním jihu Krymského poloostrova a jsou součástí Krymsko-kavkazského horského systému. Dnešní vzhled získaly při alpském vrásnění. Krymské hory se táhnou 180 km ze západu na východ. Zde se vyčleňují 3 pásma:Hlavní hřeben s výškami 1200-1500metrů, Vnitřní hřeben s výškami 400-600metrů a Vnější hřeben s výškami 250-350 metrů. Hlavní pásmo je nejvyšší v Krymských horách. Jsou to většinou ploché, bezlesé masívy, kterým se říká jajly(vysokohorské plató)
Na Babugan -jajla se nachází nejvyšší bod Krymských hor-hora Roma-Koš(1545m). Hlavní hřeben končí jižním břehem Krymu.
Moře
Černé moře:
Plocha Černého moře je 422 tisíc km2. To je Kerčským průlivem propojeno s Azovským mořem, Bosporským průlivem-s Mramorovým.
Mořské břehy na území Ukrajiny jsou převážně ploché (výjimka oblast Krymských hor)
Na severozápadní části pobřeží se vytvořilo mnoho limanů(jezer oddělených od moře úzkými písečnými kosami).
Hloubka Černého moře v centrální části přesahuje 2000 metrů. V zóně přiléhající k Ukrajině převládají hloubky 100-120 metrů.
V severozápadní části se teplota moře pohybuje v zimě od 0 do + 8 stupňů. V létě teplota svrchní vody dosahuje + 23 stupňů až + 25 stupňů Celsia.
V severozápadní části moře je voda slaná 13-14% , nedaleko jižního břehu Krymu 16%.
Voda Černého moře od hloubky 150-200 metrů je nasycena sirovodíkem. Z tohoto důvodu najdeme organický život v horních vrstvách vody.
Azovské moře:
Azovské moře má rozlohu 39 tisíc km2. Mořské břehy jsou nízké a rovné s charakteristickými písečnými kosami(Beranská, Obytočná,…). Nejdelší kosa o délce 112 km je Arbatská kosa, která odděluje od moře systém drobných zátok s mineralizovanou vodou-Syvaš.
Toto moře není hluboké. Maximální hloubka činí 15 metrů.
V zimě, moře blízko pobřeží zamrzá a v létě dosahuje teplota horních vrstev +25 až + 30stupňů Celsia.
Průměrná slanost vody dosahuje 10-11%. Maximální slanost je v zálivu Syvaš do 25%.
Řeky
Na Ukrajině je více než 73 tisíc řek. Sto z nich má délku více než 100km. Ukrajinské řeky ve většině případů patří k úmoří Černého a Azovského moře. Pouze Západní Buh a jiné pravé přítoky Visly k úmoří Baltického moře.
Dunaj:
Na území Ukrajiny protéká Dunaj dolním tokem. Vpadá do Černého moře a vytváří velkou deltu se třemi rameny. Dunaj je velmi důležitou vodní cestou, která spojuje Ukrajinu s mnoha Evropskými státy. Největšími přítoky Dunaje na území Ukrajiny jsou Tisa a Prut.
Dněpr:
Je třetí nejdelší řeka v Evropě( po Volze a Dunaji). Svůj počátek má ve Valdajské vrchovině v Rusku a spadá do Dněperského limanu Černého moře. Dněpr rozděluje území Ukrajiny ze severu na jih na pravobřehou a levobřehou část. Jeho poříčí obchvacuje skoro polovinu země.
Dněpr je typicky rovinná řeka s rozsáhlým povodím. Jeho pravý břeh je strmý, zvedá se nad vodu na 50-150metrů a levý břeh je nízký a plochý.
Největšími přítoky jsou Pripjať a Desna, které jsou splavné pro lodě.
Jezera a limany
Na území Ukrajiny je více než 20 tisíc vodojemů z nichž více než 3 tisíce jsou - jezera. Převážně se nacházejí na Polesí, Přičernomořské nížině a v Stepním Krymu. Největšími sladkovodními jezery jsou Jalpug v povodí Dunaje a Sviťazské na Polesí.
Jezera Přičernomořské nížiny a Stepního Krymu se vytvořily většinou v důsledku zatopení mořem říčních dolin a roklin. Některé z nich se nazývají limany (Dněstrovský, Tylihulský, Kujalnický, Moločnyj).