Na všechny fotografie z galerie a fotogalerie jsou uplatněna autorská práva. Bez mého svolení nekopirovat!!!

Říjen 2008

Podmínky úspěšného učení

31. října 2008 v 22:53 Zajímavosti
Podmínky úspěšného učení (obecné a základní)

  • vhodným způsobem se soustředit na učení
  • používat svou paměť a myšlení
  • poslouchat školní výklad, dělat si poznámky a zaznamenávat si je do školních sešitů
  • porozumět psanému textu
  • číst efektivním způsobem učební texty, podtrhávat si významné části učiva nebo si z něho dělat stručné poznámky
  • používat systém studijních návyků
  • vyrovnávat se se stresem a případným dočasným neúspěchem

Přehled nejdůležitějších praktických rad a doporučení při studiu

  1. vždy se snažíme dobře pochopit to, čemu se učíme
  2. z výkladu a z učebnice vybíráme nejdůležitější poznatky a vedeme si přehledný zápis
  3. nakreslíme si schéma nebo si učivo spojíme s konkrétními příklady
  4. když nám není něco jasné a sami nemůžeme učivo pochopit, požádáme o vysvětlení
  5. v rozsáhlejším celku učiva věnujeme zvýšenou péči střední části učiva
  6. neomezujeme se na čtení učebnice, věnujeme se samostatnému vyjádření obsahu, nakreslení schématu apod.
  7. obtížnější učivo opakujeme vícekrát, v kratších časových úsecích, s rozložením do různých dnů
  8. využíváme ztrátových časů (čekání na dopravní prostředek, cesta v dopravním prostředku) k opakování krátkých úseků (slovíčka, vzorce - lze přepsat na kartičku)
  9. zkoušíme se vzájemně, vysvětlujeme si učivo, tím se sami učíme
  10. snažíme se dodržet pravidelný denní režim a dostatečný spánek
  11. každý den začínáme domácí přípravu pokud možno v určitou hodinu. Navykneme-li si na to, odpadá nám nepříjemné a zdlouhavé váhání, zda už s povinností začít nebo ji ještě odložit
  12. v domácí přípravě střídáme předměty a činnosti různého druhu. Nezačínáme předmětem, který je pro nás nejtěžší, ale také ho neodkládáme na konec přípravy, když jsme již unaveni
  13. před zahájením přípravy i v jejím průběhu využíváme přirozených stimulátorů
  14. při učení si nepouštíme hlučnou zvukovou kulisu. Dříve či později ruší soustředěnou pozornost a zvyšuje únavu, i když si to neuvědomujeme.
  15. učení nám půjde lépe, když si ujasníme, že je nezbytné k dosažení našich vzdálenějších cílů
  16. životní problémy a konflikty nám mohou zhoršit náladu, soustředěnou pozornost a ztížit učení, ale neomlouváme tím před sebou neúspěchy. Snažíme se o věcný, klidný postoj k problémům a o to, abychom se připojili k těm, kteří to dokáží ve ztížených podmínkách.

Vlivy působící na vlastní efektivitu učení

31. října 2008 v 22:52 Zajímavosti
Vlivy působící na vlastní efektivitu učení

  1. vnitřní vlivy:

  • metoda učení
  • dříve osvojené vědomosti či dovednosti schopnosti
  • motivace
  • charakter
  • zdravotní stav žáka
  • pozornost
  • nálada
  • únava


  1. vnější vlivy:

  • zvláštnosti učiva v různých předmětech
  • způsob, jakým učitel vyučuje
  • prostředí rodiny
  • prostředí školy
  • vliv vrstevníků
  • technické podmínky - osvětlení, hluk, teplota v místnosti, pomůcky
  • širší společenské prostředí
Z těchto faktů vyplývají některé otázky k zamyšlení
Ø vím, jak se učím a rozumím rozdílu pamětní a mechanické učení?
Ø mám na čem stavět (dřívější vědomosti a dovednosti) nebo mi stačí jen tak "prolézt" a ničemu nerozumím pořádně
Ø proč se učím, co mě k tomu vede ?
Ø jsem pracovitý, vytrvalý, důsledný, pořádný ?…(charakterní)
Ø dbám na svoje zdraví dostatečně?
Ø jsem pozorný a neruším pozornost ostatních, kteří se chtějí učit ?
Ø myslím na to, co říká, ukazuje a předvádí vyučující ?
Ø dělám něco pro to, abych svojí špatnou náladou nezkazil den sobě ani ostatním?
Ø umím si lépe uspořádat režim tak, abych nebyl tak unavený a dbám na zdravý spánek?
Ø dokážu si doma popovídat o lepších podmínkách k učení ?
Předcházení únavě
  • dostatečný spánek
  • pravidelný režim dne
  • střídání práce a odpočinku
  • zařazování krátkých přestávek při delším učení
  • užívání přirozených stimulátorů (omytí studenou vodou, rozcvičení), které zlepší výkon přibližně na jednu hodinu

Využití psychologických poznatků o učení při studiu na střední škole

31. října 2008 v 22:50 | Sharka |  Zajímavosti
Metody učení
Student sám může podstatně ovlivnit výsledky svého učení, osvojí-li si správnou metodu učení.
  1. Mechanické opakování (pamětní) je z hlediska efektivity studia nejslabší. To je vždy, když se snažíme "učit"mnohonásobným mechanickým čtením textu bez přemýšlení a pozornosti. Pouze básně, věty, slovíčka, definice a vzorce, u kterých se žádá doslovné reprodukování, se učíme zpaměti.
  2. Aktivní metody uvědomělého učení (logické) znamenají, že po přečtení textu v učebnici samostatně reprodukujeme obsah vlastními slovy. Tím si ověříme, že textu dobře rozumíme. Lépe pochopíme a zapamatujeme si text, když si vybereme z textu hlavní myšlenky, přehledně je zapíšeme a uspořádáme. V rozsáhlejším textu věnujeme zvýšenou pozornost střední části textu, snáze si zapamatujeme začátek a konec toho, co slyšíme či čteme, prostřední část nám snadno unikne. Nový pojem se snažíme představit na nějakém příkladu, případně si nakreslíme schéma.

Opakování
Opakování je nutno provést ještě týž den, kdy jsme probrali novou látku. Tento požadavek vychází z poznatku, že nejvyšší procento nových informací ubývá po 2 hodinách od výuky konkrétní látky a zůstává v paměti na nízké hladině (křivka zapomínání). Předmět v intervalu pondělí - čtvrtek může být z tohoto pohledu problematický, pokud žák věnuje přípravě středu večer. Tedy s vyšším úsilím dosáhne znovupoznání, než v případě pondělního čtení téže látky.
Opakováním se posilují spoje mezi nervovými buňkami, to je princip pamatování. Je však nutné si uvědomit, kdy máme opakovat. Opakování (učení) nemůže být efektivní pouze den před písemkou nebo zkoušením. Žáci, kteří se neučí pravidelně a spoléhají na známku z písemné práce, na kterou se učí den před hlášenou písemkou, nemají proto požadované výsledky. Mnozí žáci vědí, že tajemství jejich úspěchu je časové rozložení učiva, do kratších úseků a do několika dnů.

Mykologie- Stanovení citlivosti k antimykotikům

31. října 2008 v 22:43 | Sharka |  Maturita

Stanovení citlivosti k antimykotikům
Mueller Hintonové agar + 2%(kvasinky se vaří s 2% glukózy)= difuzní disková metoda
MIC-E.test(minimální imuniční koncentrace)
Panel Fungitest

Antimykotika:
  • Amfotericin-nejdůležitější a s nejširším spektrem, je toxický, léčí se s ním vážně nemocní pacienti
  • Flukonazol
  • Vorikonazol …..... Azoly
  • Ekonazol
  • Mikonazol

  • antimykotika mají různě velké zóny inhibice - měříme a vyhodnocujeme podle tabulky
  • když je pozitivní na všechny 4 - tak jde o C.albicans
  • houby- Aspergillus funigatis

E-test
  • 1 proužek - 150,-
  • děla se kde disk metoda je +-
  • proužek s čísly- toje c antimykotic
  • suspenze na půdu- položíme proužek a antimykotikum difunduje do půdy a kde je kvasinka - je nízká c
  • čím vyšší c antimykotik- tím méně kvasinek
  • kde není nic- kvasinka tam neroste
  • kde je zkalená- tam roste

  • na Dermatofyta- se dává:
  • Mykoseptin-mast
  • Myko-decidin- lig=roztok
  • Lamisil-mast

Mykologie- Laboratorní diagnostika kvasinek

31. října 2008 v 22:42 | Sharka |  Maturita

LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA
Mikroskopie- orientační barvení(přelít 1.barvou), Gram labilní(+ i -) záleží na stáří buňky, Burriho barvení (kryptokok)
Kultivace při 37 stupních Celsia- klinický-(mikrob, sputum=klinický materiál)
Kultivace při 24 stupních Celsia- dermatofyta

Půda pro kultivaci
Sabouraudův agar S1
Sabouraudův agar s chloramfenikolem(ATB) S2
- upřednostňujeme - když chceme aby nám zabránil růstu enterokoků a zůstali tam jen kvasinky
Sabouraudův agar s chloramfenikolem a cykloheximid S3
-ke kultivaci dermatofytů- cykloheximid - zabraňuje růstu vzdušných plísní

Identifikace:
  • chromogenní agar
  • test kličních hyf- slouží k identifikaci k odlišení C.albicans od non-albicans
  • kvasinka na kličku-z každé izolace se udělá stromeček
  • vybarví se od světlé do tmavě zelené- candida albicans
  • modrá- c.tropicalis
  • bílá-světle růžová až fialová- jiné non albicans
  • poté musíme určovat dále a to biochem.identifikací
  • Identifikace biochemická- auxanogram(test s cukernými disky)
  • princip: kvasince dáme cukr. Buď má enzymy a reaguje nebo ho nemá a zakalí se půda
  • když není přímá nelze rozlišit
  • Candidatest 21
  • Identifikační panel ID32
  • Vitek
  • Identifikace latexová aglutinace(kryptokok)- zjistíme o který kryptokok jde
  • melezitóza-bílý kruh kolem ATB

Mykologie- Odběr pro kultivaci dermatofytů

31. října 2008 v 22:41 | Sharka |  Maturita

ODBĚR PRO KULTIVACI DERMATOFYTŮ
Kožní mykózy:
  • nejčastější dermatofyty, kvasinky a jiné vláknité formy(jsou méně časté)
  • mikroskopické houby se množí pouze v keratinových vrstvách kůže a jejich adnex, nepronikají do hlubších tkání- jsou tzv.KERATINOFILNÍ
  • nebezpečí kontaktní infekce hrozí i z velmi malé šupinky kůže
  • jsou velice odolné k podmínkám zevního prostředí
  • tři rody:Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton


Rozdělení mykóz podle lokalizace
  • dermatomykózy- postihují kůži a meziprstí-Tinea Corporis
  • trychomykózy- postihují vlasy, chlupy, vousy-Tinea capitis, Tinea barbae
  • onychomykózy- postihují nehty-Tinea pedis, T.unguium

Odběr materiálu:
  • kožní ložisko očistíme 70%alkoholem- odstraníme přitom i uvolněné povrchové šupiny, které jsou často kontaminovány saprofytickými plísněmi
  • po zaschnutí se seškrabávají šupiny zásadně z okraje ložiska sterilním nástrojem do sterilní malé Petriho misky
  • osvědčil se nám starý tupý skalpel-zubaté ostříslouží jako rašple
  • největší pravděpodobnost záchytudermatofytů je na rozhraní zdravé a postižené tkáně

Nehty
  • je potřeba získat materiál ze spodní strany nehtové ploténky
  • z kapsy mezi nehtem a nehtovým valem
  • oškrabáváni nehtu z vrchu nemá cenu

Vlasy a vousy
  • po očištění se vytrhávají pinzetou
  • odebíráme jen vlas s cibulkou
  • zbytek dlouhého vlasu odstřihneme
  • vlasy jsou po napadení lehce uvolnitelné

Nejčastější chyby odběru
  • malé množství materilu- musí vystačit pro zhotovení mikroskop.preparátu a pro naočkování 4 zkumavek
  • zaslání odstřižených částí nehtu nebo celých nehtů-špatná manipulace, nelze zhodnotit preparát
  • zasílání celých dlouhých vlasů
  • nedostatečné očištění ložiska před odběrem
  • použití nesterilních nástrojů a odběrných nádobek
  • pacienti již po zahájení léčby nebo samoléčby - nutno dodržet přestávku 2 týdny u kůže a až 6týdnů u nehtů- jinak je výsledek falešně negativní

Růst dermatofytů je dlouhodobý-výsledky za 3-6 týdnů!!!

Prevence
  • nepůjčovat si navzájem obuva lůžkoviny(návštěvy)
  • kontakt s domácími zvířaty
  • profesionální nákazy
  • nosit prodyšnou obuva bavlněné ponožky
  • riziko nákazy hrozí při návštěvě bazénů, sauny
  • nosit pantofle v těchto zařízeních


Mykologie- Endemická mykóza

31. října 2008 v 22:39 | Sharka |  Maturita

ENDEMICKÁ MYKÓZA
Dimorfní houby:
histoplasma, clastomices,
výskyt: S. a J.Amerika, Afrika
Klin.obraz: zdrvý jedinec- nižší dávka - subklinický průběh
imunoaltero - vyšší dávka- nemoc
Exotické:
  • Histoplazmóza, Blastomykóza, Kokcidioidomykóza, Parakokcidiodomykóza

Epidemiologie:
trendy-60.let- trvalý vzestup mykotických onem.

Vulvovaginální kandidóza
Rizika:
  • těhotenství, atb terapie, estrogeny (antikoncepce), stres, sex
  • akutní: 70-90%
  • rekurentní onem.- 5-10% opakovaný výskyt

Systémová kandidóza
Kandidémie:
  • 8-10% nozokominálních krevních infekcí
  • 5-10 z 10tisíc přijatých a hospitalizovaných pacientů
  • mortalita: 30-50%
  • nejčastější C.albicans

Kryptokokóza
  • způsobené kvasinkou Cryptococcus neoformans
  • způsobují meningoencefalitidu- plicní, kožní, diseminované
  • postihuje imunosuprimované jedince
  • preparát s tuží-Burinovo barvení

Aspergilóza
  • vláknité
  • způsobuje: Aspergillus fumigatus(85%), A .flavus, A. Niger, A.terres,
  • exogenní inhalační infekce

Mykologie- Kožní mykózy

31. října 2008 v 22:38 | Sharka |  Maturita

KOŽNÍ MYKÓZY
-Dermatofytóza
-onemocnění kožními kvasinkami a plísněmi
  • vláknité formy napadající kůži
  • Antrokonidie(šupiny)- útvary na které se rozpadá hyfa
  • když vememe kličku a dáme do Lugol.roztoku- vzniknou hyfy
  • Mak-makrokonidie-slouží k rozmnožení
  • Mik-mikrokonidie¨- slouží k rozmnožení
  • - jsou to spirální hyfy- spirálně se omotá jako lijána

Dermatofyty se dělí:
Antropofilní(postihuje člověka)
  • Trichophyton rubrum
  • Mikrosporum audounií
  • Epidermophyton floerosum

Zoofilní(zvíře i na člověka)
  • T. mentagrophytes
  • T. verrucosum
  • M.canis

Geofilní(ze země)
  • M. Gypseum

-další kožní afekce způsobené kvasinkami, dermatofyty nebo plísněmi
Onychomykóza- infekce nehtu
  • dermatofyty, Candida spp.(různé druhy)

Paronychia- infekce nehtových valů
  • Candida spp., Fusarium spp.

Otitis externa- infekce vnějšího zvukovodu
  • Aspergillus spp.(plíseň), Candida spp.(kvasinka)

sp. = 1.neurčitý, nevímě který
spp.= myslíme všechny

Tinea corporis- na těle
Tinea pedis- na noze(meziprstí)


Biochemie- Buněčné membrány

18. října 2008 v 12:24 | Sharka |  Maturita

BUNĚČNÉ MEMBRÁNY

  • tvořeny lipidovou dvojvrstvou
  • tloušťka: 4-13 nm
  • různé typy, struktury, f-ce
  • zákl.f-ce jsou společné
  • nejvíce prostudovaná je cytoplazmatická membrána
  • tvoří rozhraní mezi vnitřním a vnějším prostředím
  • je to ochranná bariéra
  • přes membrány procházejí látky(některé dovnitř, některé ven)
  • bun.organely-jsou také chráněny cytoplazmou
  • některé chráněny dvojitou membránou-tvoří mikroprostředí
  • membrány mají klíčovou úlohu v biologických komunikací
  • na membráně najdeme:
    - specifické receptory-příjem signálu z okolí
  • některé membrány mají specifickou f-ci(př: membrány svalových nebo nervových tk.)-vedou elektrické impulsy nebo probihá fotosyntéza adýchání

  • některé rostliny mají kromě membrány, buněčnou stěnu-nění polopropustná (semipermeabilní) ,ale zajišťuje ochranua pevnost
  • membrány jsou pružné ale stěny ne

Membrána:
  • vnější - hydrofilní (polární)
  • vnitřní- hydrofóbní (nepolární)

Stavba membrány
  • má lipidy(fosfolipidy)
    -zastoupení lipidů se liší v tkáních
  • má cholesterol-v cytopl.mem.v memb.organelách je ho méně
  • má proteiny(bílkoviny) dělí se na 2 části:
    - integrální- pronikají celou tloušťkou membrány
    - většiou jsou to receptory(imun.systém) a nebo tvoří kanály a pumpy a umožňují průnik lipid.vrstvou membrány
    - periferní- vázané na povrch, trčí do prostoru a tvoří glykokalyx
  • má sacharidy- 2-10%membrány (glykolipidy, glykoproteiny)
    - důležité pro mezibuněčné rozpoznávání
fyzikální vlastnosti membrány:
- vnitřní vrstva je pro většinu molekul nepropustná = funguje jako bariéra (částečně chrání b.)
- fluidita = tekutost membrány - je pro ni důležitý cholesterol, musí ho být určité množství,
pokud je ho více, je membrána tužší, je omezená její propustnost a pružnost
- přeměna energie
- vznik membránového potenciálu - pro transport látek přes membránu (komunikace, udržení
osmotických poměrů, odvádění metabolických produktů)
- transport látek:
1) nespecifická permeace
2) specifický transport
3) pinocytóza

  1. nespecifická permeace - prostá difúze látek přes membránu bez potřeby energie
a) rozpouštění v membránových lipidech - tímto způsobem přestupuje většina
molekul, léčiva - chemoterapeutika, plyny rozpuštěné ve vodě (O2, CO2, H)
b) postup nepravidelnostmi uspořádání lipidů - 5-15 % H2O
c) průnik skutečnými póry v membráně
d) pohyb hydrofilními kanály vyplněnými H2O

2) specifický transport
a) usnadněná difúze - přenos pomocí přenašečů
- na jedné straně membrány se látka naváže na přenašeč, ten ji přenese na
druhou stranu kde se uvolní
- směr průchodu je dán směrem koncentračního spádu

b) výměnná difúze - nosič přenese z jedné strany membrány látku a při návratu
přenáší další látku, nepřechází prázdný

c) aktivní transport - proti koncentračnímu spádu - je potřeba energie ATP
- sodíkové pumpy (200 - 300), sodnodraselné pumpy,
(sodnodraselná adenozin trifofatáza)
- může být také spojen s enzymatickou přeměnou látek (látka
vstoupí do membrány v ní dojde k přeměně a odchází až
produkt - fosforilace )

3) pinocytóza - buňka chce pohltit něco z okolí - obklopí to membránou, zaškrtí a pohltí
to do buňky (bílkoviny, NK)
- endocytóza - z vnějšího prostředí do buňky
- exocytóza - z buňky do vnějšího prostředí


- komunikace mezi buňkami:
- většinou nervové buňky
- podstatou je uvolnění chemického signálu v jedné buňce a jeho přenos na další buňku
- pomocí povrchových receptorů - látky které nemohou přestoupit do buňky, slouží k
rozlišení buněk (ery. A, B, O)