BUNĚČNÉ MEMBRÁNY
- tvořeny lipidovou dvojvrstvou
- tloušťka: 4-13 nm
- různé typy, struktury, f-ce
- zákl.f-ce jsou společné
- nejvíce prostudovaná je cytoplazmatická membrána
- tvoří rozhraní mezi vnitřním a vnějším prostředím
- je to ochranná bariéra
- přes membrány procházejí látky(některé dovnitř, některé ven)
- bun.organely-jsou také chráněny cytoplazmou
- některé chráněny dvojitou membránou-tvoří mikroprostředí
- membrány mají klíčovou úlohu v biologických komunikací
- na membráně najdeme:- specifické receptory-příjem signálu z okolí
- některé membrány mají specifickou f-ci(př: membrány svalových nebo nervových tk.)-vedou elektrické impulsy nebo probihá fotosyntéza adýchání
- některé rostliny mají kromě membrány, buněčnou stěnu-nění polopropustná (semipermeabilní) ,ale zajišťuje ochranua pevnost
- membrány jsou pružné ale stěny ne
Membrána:
- vnější - hydrofilní (polární)
- vnitřní- hydrofóbní (nepolární)
Stavba membrány
- má lipidy(fosfolipidy)-zastoupení lipidů se liší v tkáních
- má cholesterol-v cytopl.mem.v memb.organelách je ho méně
- má proteiny(bílkoviny) dělí se na 2 části:- integrální- pronikají celou tloušťkou membrány- většiou jsou to receptory(imun.systém) a nebo tvoří kanály a pumpy a umožňují průnik lipid.vrstvou membrány- periferní- vázané na povrch, trčí do prostoru a tvoří glykokalyx
- má sacharidy- 2-10%membrány (glykolipidy, glykoproteiny)- důležité pro mezibuněčné rozpoznávání
fyzikální vlastnosti membrány:
- vnitřní vrstva je pro většinu molekul nepropustná = funguje jako bariéra (částečně chrání b.)
- fluidita = tekutost membrány - je pro ni důležitý cholesterol, musí ho být určité množství,
pokud je ho více, je membrána tužší, je omezená její propustnost a pružnost
- přeměna energie
- vznik membránového potenciálu - pro transport látek přes membránu (komunikace, udržení
osmotických poměrů, odvádění metabolických produktů)
- transport látek:
1) nespecifická permeace
2) specifický transport
3) pinocytóza
- nespecifická permeace - prostá difúze látek přes membránu bez potřeby energie
a) rozpouštění v membránových lipidech - tímto způsobem přestupuje většina
molekul, léčiva - chemoterapeutika, plyny rozpuštěné ve vodě (O2, CO2, H)
b) postup nepravidelnostmi uspořádání lipidů - 5-15 % H2O
c) průnik skutečnými póry v membráně
d) pohyb hydrofilními kanály vyplněnými H2O
2) specifický transport
a) usnadněná difúze - přenos pomocí přenašečů
- na jedné straně membrány se látka naváže na přenašeč, ten ji přenese na
druhou stranu kde se uvolní
- směr průchodu je dán směrem koncentračního spádu
b) výměnná difúze - nosič přenese z jedné strany membrány látku a při návratu
přenáší další látku, nepřechází prázdný
c) aktivní transport - proti koncentračnímu spádu - je potřeba energie ATP
- sodíkové pumpy (200 - 300), sodnodraselné pumpy,
(sodnodraselná adenozin trifofatáza)
- může být také spojen s enzymatickou přeměnou látek (látka
vstoupí do membrány v ní dojde k přeměně a odchází až
produkt - fosforilace )
3) pinocytóza - buňka chce pohltit něco z okolí - obklopí to membránou, zaškrtí a pohltí
to do buňky (bílkoviny, NK)
- endocytóza - z vnějšího prostředí do buňky
- exocytóza - z buňky do vnějšího prostředí
- komunikace mezi buňkami:
- většinou nervové buňky
- podstatou je uvolnění chemického signálu v jedné buňce a jeho přenos na další buňku
- pomocí povrchových receptorů - látky které nemohou přestoupit do buňky, slouží k
rozlišení buněk (ery. A, B, O)