Metody učení
Student sám může podstatně ovlivnit výsledky svého učení, osvojí-li si správnou metodu učení.
- Mechanické opakování (pamětní) je z hlediska efektivity studia nejslabší. To je vždy, když se snažíme "učit"mnohonásobným mechanickým čtením textu bez přemýšlení a pozornosti. Pouze básně, věty, slovíčka, definice a vzorce, u kterých se žádá doslovné reprodukování, se učíme zpaměti.
- Aktivní metody uvědomělého učení (logické) znamenají, že po přečtení textu v učebnici samostatně reprodukujeme obsah vlastními slovy. Tím si ověříme, že textu dobře rozumíme. Lépe pochopíme a zapamatujeme si text, když si vybereme z textu hlavní myšlenky, přehledně je zapíšeme a uspořádáme. V rozsáhlejším textu věnujeme zvýšenou pozornost střední části textu, snáze si zapamatujeme začátek a konec toho, co slyšíme či čteme, prostřední část nám snadno unikne. Nový pojem se snažíme představit na nějakém příkladu, případně si nakreslíme schéma.
Opakování
Opakování je nutno provést ještě týž den, kdy jsme probrali novou látku. Tento požadavek vychází z poznatku, že nejvyšší procento nových informací ubývá po 2 hodinách od výuky konkrétní látky a zůstává v paměti na nízké hladině (křivka zapomínání). Předmět v intervalu pondělí - čtvrtek může být z tohoto pohledu problematický, pokud žák věnuje přípravě středu večer. Tedy s vyšším úsilím dosáhne znovupoznání, než v případě pondělního čtení téže látky.
Opakováním se posilují spoje mezi nervovými buňkami, to je princip pamatování. Je však nutné si uvědomit, kdy máme opakovat. Opakování (učení) nemůže být efektivní pouze den před písemkou nebo zkoušením. Žáci, kteří se neučí pravidelně a spoléhají na známku z písemné práce, na kterou se učí den před hlášenou písemkou, nemají proto požadované výsledky. Mnozí žáci vědí, že tajemství jejich úspěchu je časové rozložení učiva, do kratších úseků a do několika dnů.