PIKOVÁ DÁMA
Alexandr Sergejevič Puškin
Z ruského originálu přeložil: Bohumil Mathesius
Grafická úprava: Milan Jaroš
Nakladatelství: KMa, Praha 2004
Děj:
Tato Puškinova novela pojednává o hlavní postavě, německém důstojníkovi Heřmanovi. Ten vysedává spolu s ostatními u jízdního gardisty Narumova, kde sleduje jejich karetní hry. Jednoho večera padne řeč na Annu Fedotovnu, babičku jednoho z karetních hráčů Paula Tomského.
Hraběnka nikdy neprohrála, jelikož znala tajemství tří vyhrávajících karet. Jakmile se to Heřman dozvěděl, byl posedlý touhou zmocnit se tohoto taje. Pomocí hraběnčiny schovanky Lizavety Ivanovny, do které se zamiloval , se dostane do domu i k samotné hraběnce. Anna Fedotovna mu však nechce tajemství sdělit a přes Heřmanovi výhružky pistolí umírá.
Hraběnka se však hlavnímu hrdinovi objeví ve snu a 3 tajemné karty mu prozradí-trojku, sedmu a eso. Na to se Heřman dostane pomocí Narumova k bohatému a velmi zkušenému hráči karet Čekalinskému. Při první a druhé sázce na trojku a sedmu Heřman vyhraje. Při třetí hře se však důstoník přehmátl a místo esa vytáhnul osudnou pikovou dámu, která se na něj ušklíbla a podobala se staré hraběnce.
Heřman nedokázal pochopit svůj přehmat a kvůli své prohře zešílel. V závěru se objevuje v obuchovské nemocnici, kde si neustále opakuje: "Trojka, sedma, eso! Trojka, sedma, dáma!..." Lizaveta Ivanovna se nakonec provdala za mladého muže a přijala na vychování chudou příbuznou. Tomskij byl jmenován rotmystrem a oženil se s kněžnou Polinou.
Místo děje: Rusko-18.století
Rozbor díla:
Tato krátká novela je napsaná ve spisovném jazyku. Obejvíme zde přímou řeč a také francouzké fráze, které jsou na konci stránky vysvětleny. Novela je rozdělena na 6 kapitol, kde každá začíná velmi krátkým úryvkem básně či dopisu (např: věta z Lizavetina dopisu pro Heřmana). Další zajímavostí tohoto díla jsou slova, nejčastěji jména, která nejsou dopovězena, ale doplněna několika hvězdičkami.
Rozbor postav:
Heřman- byl velmi ctižádostivý, udělal by snad vše pro získání peněz na splacení dluhu,
Lizaveta Ivanovna- velmi mladá, naivní dívka, hodná, srdečná, pracovitá, citlivá
hraběnka Anna Fedotovna- rozumná, mazaná, neustále komandující Lizavetu,
Poznamky:
Tato romantická novela pochází z 19.století (ruský romantismus). Ten bychom ale v tomto díle hledali těžko. Hlavní hrdina se sice zamiluje do Lizavety a částečně zde pomocí dopisů projevuje své city. Ale je zde spíše popsán jako samotář toužící převážně a hlavně po penězích a velkém zisku. Ani závěr není čistě charakterictický pro romantismu. Skončí sice tragicky pro hl.postavu, ale nejde o žádnou sebevraždu jak tomu je u jiných romantistických děl.
Můj názor:
Novela se mi líbíla neobvyklou zápletkou. Při čtení jsem neustále čekala jak to dopadne s Lizavetou a Heřmanem. Vysledku jsem se dočkala až nakonec, který mi přišel dost urychlený.
Celá novela je dost krátká a mně zabrala pouze jedno odpoledne:-). Autor se zde vůbec nenamáhá s popisováním krajiny či prostředí ve kterém se nachází. To se mi nelíbilo, jelikož mám radši rozsáhlejší popisy prostoru a vůbec míst a osob, se kterými přijde daná postava do kontaktu. Člověk si tím lépe představí celé dění (i když jen v mysli).
Zato je ale celý příběh napsán velmi lehce a často se zde objevuje i přímá řeč.
Menší chaos v ději mi způsobovalo vypravování jednotlivých osob, které se navzájem prolínalo. Lizaveta vyhlížela neznámého muže z okna. Tožnost neznámého je ale odkryta až ve chvílí, kdy je děj vypovídán právě našim neznámým, kterým nebyl nikdo jiný než Heřman.
I přesto, mě přišlo toto dílo velmi čtivé a rozhodně jsem se u něho nenudila...... .
kniha v ruštině je k dostání na www.ruske-knihy.cz